I v minulosti měli muži problémy, ale tehdy ještě modrá tabletka nebyla: Šílené praktiky, jakými se řešila impotence

Když byla pro svět Viagra ještě velkou neznámou, řešili lidé své zdravotní problémy různými způsoby. Nebyly ideální, nebyly efektivní, a rozhodně ne zdraví prospěšné. Jinak to nebylo ani s léčbou impotence. Pokud máte více než 18 let a silnější žaludky, viz zajímavosti z minulosti.

Erektilní dysfunkce, více známá jako impotence, je neschopnost dosáhnout nebo dostatečně dlouho udržet erekci. Plodnost mužů obvykle bývá zachována, jakož i pocit vzrušení – erektilní dysfunkce jim však zabraňuje dotáhnout milování do konce.

Je nejčastější sexuální poruchou mužů po čtyřicítce, a příčiny bývají různé. Naši předkové to řešili svérázným způsobem.

Starověké národy uctívali nejen bohy, ale i zvířata
V různých formách je používali jako léčbu, prevenci či talismany, které je měly chránit. Starověcí Římané a Řekové nosili kohoutí a CAPI genitálie na podporu sexuální funkce a zároveň jako afrodiziakum.

Římané nenechali nic náhodě; genitálie zvířat nejen nosili ale také konzumovali. Samozřejmě, ne od ledajakých – pečlivě si vybírali zvířata s vysokým libidem, například králíky. Aby měli čím tuto pochoutku zapít, svůj sexuální apetit podpořily ještě nápojem, jehož hlavní ingrediencí bylo semeno orla a jestřába.

Starověká Indie si také pochutnávala na dobrotách – CAPI varlata povařili v mléce nebo másle, a těšili se z výživových hodnot i léčebného účinku. Intimní partie kozla však nebyly jediné, co kuchtili – povařením varlaty aligátora si natírali chodidla na podporu potence. Aby toho nebylo málo, jejich Kama Sutra doporučovala umixovat vosí žihadla s oleji, a směs si vtírat alespoň 10 dní na penis.

O nic lépe na tom nebyli ani Egypťané. Umínili si, že srdce mladých krokodýlů smíchané s olejem dokáže mužský nástroj zbavit „špatných čar“ – směsí si natírali penis s vírou v léčbě impotence.

V hlavní roli elektřina
Když nefunguje, stimulujme ho! Pokud měl muž problém se svou pýchou, logickým řešením byla stimulace orgánu, aby se podpořil průtok krve. Už v 17. století lékař William Hammond používal galvanizmus. Elektrody umisťoval na páteř, místo mezi análním otvorem a varlaty, nebo na varlata a penis samotné.

Nebyl však jediný, kdo si léčbu oblíbil. Na začátku 18. století se na trhu objevil tzv. elektrický pásek, stimulující průtok krve po celém těle. Mohli si ho dovolit jen bohatí, nicméně mám dojem, že ti chudší neměli ve skutečnosti co závidět.

Aby povýšili elektrickou léčbu na vyšší level, začali později s galvanickým lázním – elektrody se umístily na různé části těla (nejčastěji však jen na samotné genitálie), a kombinace s vodou udělala své. Říká se, že přesně z tohoto období pochází výraz „fear Boner“ (v překladu erekce, vyvolaná strachem).

léčba zevnitř
Devatenácté století zaznamenalo rozmach v experimentování, a výjimkou nebyl ani choulostivý problém mužského osazenstva. Na přelomu 18. a 19. století se impotence pokládala za následek masturbace, na kterou se pohlíželo jako na hanebný skutek.

Kamasutra
Kamasutra
Zdroj: Jiří Rubeš / CNC / Profimedia
Muž se dobrovolně vzdával svého semene, čímž plýtval cenným genetickým materiálem, ale také zbavuje erekci. Proto lékař Samuel Solomon vynalezl balzám, který měl muže „chránit“ před takovým ohavným aktem. Chuť ukájet se jim mělo vzít zejména jeho složení – kardamon, brandy a kantaridin, což je mastná látka, vylučovaná puchýři.

Francouzský lékař Charles Edouard Brown-Sequard měl zase teorii, že vpíchnutí zvířecího semene do varlat dokáže impotenci vyléčit. Zkusil to samozřejmě na sobě; jak 72 letý si vpíchl do vlastních varlat semeno psů a morčat. Jeho kolegové byli tak nadchnutí, že začali metodu hojně využívat nejen na sebe, ale i na vlastních pacientů.

Ve stejném období nebylo semeno zvířat jediné, co se vkládalo dovnitř mužovy pýchy. Další formou léčby byla kovová tyč, která se strčila do močové trubice. Věřilo se, že spolehlivě vyvolá erekci.

Léčba jedem a radioaktivitou
Ani další roky nezajistili pokrok v bezpečné léčbě impotence. Přesně jako ženy používaly make-up z arsenu, muži se také přikláněli k životu nebezpečným látkám. V roce 1892 lékař Edward Martin doporučoval mužům nápoj ze strychninu. Ve své knize A System of Therapeutics ho oslavuje jako léčbě impotence a sterility. I tato metoda měla však háček – strychnin byl jed na krysy.

Další doporučovanou metodou byla léčba rádiem. Ano, radioaktivním rádiem. V roce 1898 bylo radium řešením pro mnohé nemoci, impotenci nevyjímaje. Muži ho začali využívat, aby podpořily své libido, a neváhali si strkat rádiové tyčky do močové trubice.

Na počátku 20. století se začaly vyrábět dokonce rádiové suspenzory, které měly muži nosit během spánku.